Webzin | Novoroční předsevzetí

Jedno z hlavních témat Nového roku je předsevzetí. Co znamená slovo předsevzetí a jak ho uchopit jinak?

Předsevzetí je opotřebované slovo. Pro někoho je to masochistický bič, pro jiného očistný rituál.

Slovníkovou řečí je předsevzetí forma motivace, příležitost pustit se do něčeho dlouho odkládaného. Skautskou řečí je to bobřík sebereflexe, poctivosti a sebekázně. Pro alibistu je to přehlídka osobních selhání. Co znamená pro vás?

Nadělá se kolem toho hodně řečí. Slova se vedou a víno se pije. Součástí člověčího údělu a normálního životního cyklu je předsevzetí porušovat. Když nadchází čas otázek a vyhodnocování, vidíme nezřídka vysoký kontrast mezi slovy a činy.

Slova a činy

Slova a činy. Jaký je mezi nimi vztah? Jde to beze slov?

Slova mají někdy skoro až magickou moc. Když myšlenku, touhu nebo bolest formulujeme do slov, získáme nad ní určitou moc. Tím můžeme uskutečnit nějakou změnu.

Naopak platí starý známý poznatek, že pro co nemáme slovo, to neexistuje.

Nedovedeme-li o situaci mluvit, málokdy můžeme projít skrz a dostat se dál. Kdo neumí říci, co chce, nedostane to. Předsevzetí, která selhala, jsou pak důsledkem špatně zvolených slov.

Z toho plyne, že je důležité nejprve velmi pečlivě a osobitě své předsevzetí formulovat. Formulaci vybrousit a otestovat, tedy mluvit o něm se svými blízkými a nechat ho působit uvnitř sebe sama. Přitom sledovat reakce uvnitř i vně a nebát se průběžně vylepšovat znění celého předsevzetí.

Co je to předsevzetí?

Pojďme si ujasnit obsah slova předsevetí. Použijeme slovník, synonyma a etymologii. Pootevřeme truhličku slova předsevzetí a uvnitř čteme:

• úmysl, rozhodnutí, záměr
• stanovení cíle
• usnesení, rezoluce
• odhodlání, rozhodnost
• (vy)řešení problému, rozřešení zápletky

Původ slova předsevzetí je složený výraz před se vzíti, vzíti něco před sebe (viz ujc.cz). Něco vzít, postavit to před sebe, aby to bylo na očích. A vzít to za své, neboli proměnit to ve skutečnost, čin.

Je základem života změna anebo spíše stereotyp?

Opravdu svobodné rozhodnutí je v životě spíš výjimkou. Vítězí cyklický vzorec zvyků, jednání a postojů. Hraní rolí a vykonávání nezbytného, každodenní stereotyp, plnění běžných požadavků (zaměstnání, vztahy). Vynucené reakce na přicházející situace. Svůj vliv uplatní tlak prostředí, situací, DNA a šíře nabídky.

Reakcí pochopitelně bývá touha po změně. Vybočit z vyježděných kolejí. Najít nové zdroje sebevědomí, když změna není vidět. V čase životních krizí naopak bývá změn až příliš. Potom přichází otázka, jak se ze změn nezbláznit.

Tak nebo tak, život je běžící pás. Každá změna potřebuje svůj čas na to, abychom ji zvládli strávit. Ve hře se aspekt času a zrání. Změny nabývají síly a důvěryhodnosti, když k nim dospíváme pozvolna.

Je přežitek být jen superman, drsňák, plnit plány, udržovat křivku růstu. K životu patří také odmítat příležitosti, které se neodmítají. Říkat ne na nejrůznější nabídky, které se tváří neškodně, nezávazně, automaticky, příjemně. Smířit se třeba s tím, že budu mít méně peněz. Vzdát se některých ambicí a plánů a odolat pokušením. Nespadnout do pasti věčného hledání „Jak na změnu".

Předsevzetí může mít i jinou podobu

Zkusit to můžete i jinak. Oříškem je poznat sám sebe a odpovědět na své potřeby. Najít k tomu potřebnou dávku kreativity a obrazotvornosti. Neplnit plán, ale prostě žít. Užít si každodenní dobrodružství. Všímat si toho, co náhodou vstoupí do cesty anebo zkrátka vnímat znamení. Věnovat prostor pro vlastní spiritualitu, naslouchat vlastní duši.

Lepší je zpomalit a vychutnávat život než nekonečně chvátat za odpočinkem. Lepší je jít po pěšince ke studánce než spolknout tabletku proti žízni. Nechat věci plynout není horší než se úpěnlivě snažit vše kontrolovat a vyhrát soutěž. Pečovat o své tradice a chránit dobré zvyky umožní člověku zakořenit a být pevný. Lepší je žít než na životě lpět.

Zvyky jsou v plynutí času totéž co domov v prostoru. Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší pocit opotřebování a zmaru, nýbrž naplnění. Je dobré, je-li čas stavbou. Kráčím pak od jedné slavnosti ke druhé, od svátku k svátku, od vinobraní k vinobraní, jako jsem kráčíval v dětství, kdy každý krok měl smysl.
-Antoine de Saint-Exupéry

---

◄ Zpět na předchozí stránku